Karate Znamenáček – Česká Lípa, Česká Kamenice, Doksy, Libouchec

Jakub Kolek – rozhovor

DSC_1826

  • Kubo , prozradíš nám na začátek něco málo o sobě?


Je mi 23 let, bydlím v Praze, kde studuji Fakultu Architektury na ČVUT.

2, Jak jsi začínal s karate a pověz nám něco o tvém klubu?

S karate jsem začal v roce 1997 v Karate Klubu Sport Relax Znamenáček. Mým prvním trenérem byl Pavel Racek, který mě naučil úplné základy. Od chvíle, kdy jsem začal závodit, sem mým senseiem stal Pavel Znamenáček. Momentálně z důvodu mých studií v Praze docházím na tréninky k Tomáši Dvořákovi.

3, Převažuje kata nebo kumite?

Nyní převažuje kata, ale rozhodně to není dobře a občas cítím, že mi chybí pořádné kumite.

4,Jaká kata je pro tebe nejoblíbenější kata?

To se dá těžko říct. Je jednodušší říct, které cvičím nejčastěji, kvůli závodům. Ale upřímně se těším, až skončí závodění a podřizování se trendům a pravidlům a já budu moci objevit taje i ostatních kata.

5,Jaký je tvůj nejoblíbenější karatista?

Moji nejoblíbenější karatisti jsou kluci z týmu, tedy Honza Drobeček a Adam Zdobinský.

6,Co Ti dalo a vzalo karate?

Dalo hodně, vzalo málo. Dříve jsem trochu litoval toho obětovaného času, ale teď vím, že jsem ho nemohl lépe investovat.

7,Co se to líbí na karate a jak to teď vnímáš?

Na karate se mi líbí, že je to sport s duší a dává člověku víc než jen fyzickou kondici nebo vyplavené endorfiny.

8,Co tě ještě kromě karate zajímá a čemu se věnuješ ve volném čase?
Zajímám se o design a architekturu, což také studuji. Volným časem příliš neoplývám, ale když už se nějaký najde, tak ho trávím s přítelkyní. Jinak také rád běhám, čtu a fotografuji.

9,Kterého výsledku si ve své sportovní kariéře nejvíce vážíš a proč?

Dnes už si vážím každého vyhraného zápasu, ale z těch velkých úspěchů je to 4. místo na MS JKA 2011 v kata týmech a zlatý hattrik z evropských šampionátů v letech 2007, 2008 a 2009.

10,Jak vypadá tvůj běžný tréninkový den?

Poslední dobou bohužel moc tréninkové dny nemívám, ale můžu popsat jeden z letní přípravy na nedávné MS v Thajsku. Ráno budíček, potom sraz s kluky na vyšehradském plácku (naše improvizovaná tělocvična), zhruba dvouhodinový trénink, pauza na oběd a odpočinek, další trénink na Vyšehradě s kamerou a večer podle chuti buď běh nebo fitko.

11,Máš nějaký osobní recept na úspěch?

Můj osobní recept na úspěch je, že žádný není. Buď to vyjde, nebo ne. Jediné o co se snažím, je každý den udělat aspoň jednu věc, která mě posune někam dál.

12,V čem si myslíš, že dlí tajemství Tvého úspěchu? Máš přece jen už pěknou sbírku medailí z významných závodů?

Jak říkám, velkým faktorem je štěstí. Pokud člověk chce, má cíle a je schopen pro ně něco obětovat, tak to většinou vyjde. Ale můžou nastat i opačné případy. Ve finále člověk zjistí, že neexistuje žádný recept.

13,Nyní netrénuješ kvůli škole ve Sport Relaxu,ale sleduješ nyní výsledky současných závodníků v karate klubu Sport Relax a je někdo kdo tě zaujal?

Jako rozhodčímu mi rozhodně naši malí závodníci neujdou. Teď je ale příliš brzo na to, kohokoliv hodnotit. Určitě mám ale radost, když vidím závodit kluky, které jsem sám trénoval a občas člověka až mrazí, co dokážou v porovnání se začátky.

14,Je něco co by si chtěl vzkázat karatistům, případně začínajícím závodníkům ve Sport Relaxu?

Vzkázal bych jim, ať si váží toho co mají a pokud si chtějí plnit sny, tak se musí nejdřív probudit.

15,Jaké máš plány a cíle do budoucna ?

Co se týče karate, rád bych v něm pokračoval, co mi zdraví dovolí. Ať už závodně či rekreačně. Dále chci dokončit školu, nasbírat zkušenosti v zahraničí a postavit se na vlastní nohy jako architekt. Mít krásnou, chytrou a starostlivou manželku , k čemuž mám nakročeno, zplodit syna (klidně i dceru , zasadit strom, postavit dům. A žít tak, abych až se před odchodem otočím, se neměl za co stydět.

16,Kdo nebo co je Tvoji životní oporou?

Asi jako u každého jsou to rodiče, také sensei a nově i moje přítelkyně.

17,Komu bys chtěl závěrem rozhovoru poděkovat anebo vzkázat?

Rodině, za veškerou podporu a sensei Pavlu Znamenáčkovi za ukázku životní cesty.